2026-03-27 - nevyhazujte váš počítač

zdá se vám váš počítač zastaralý a přemýšlíte o novém počítači? Dám vám dobrou radu: držte si váš počítač a nevyhazujte jej. Proč? Je mnoho důvodů. Za několik málo let bude vlastnictví počítače možná výsadou. Málokdo jej bude mít. S výrobou polodičových součástek, tzv. "čipů", je stále víc a víc problémů. Nedostává se vzácných kovů, jsou problémy kde vzít helium nutné pro výrobu polovodičů. Množí se problémy se získáním paměťových obvodů. Někteří výrobci čipů mají prodanou výrobu na několik let dopředu. Velcí odběratelé přeplácejí výrobce čipů každý rok o 30%. Růst cen spotřebních počítačů je nevyhnutelný. Výrobci se zaměřují spíše na průmysl než na spotřebitele. Odbyt do průmyslu je výnosnější, zatímco spotřebitelé jsou stále víc a víc otravnější. Například Micron opustil trh pro spotřebitele a přenechal jej dvěma velkým hráčům: Samsung a SK Hynix. V důsledku tzv. "AI"-firem prudce roste poptávka po paměťových obvodech. Například projekt "OpenAI Stargate" spotřebuje měsíčně 900 tisíc DRAM waflí. To je 40% celosvětové výroby. Společnosti Google, Amazon, Microsoft a Meta spotřebují sami letos asi 70% celosvětové výroby paměťových obvodů. V současnosti je největším výrobcem DRAM vaflí firma CXMT, s objemem výroby 10-11% z celosvětové výroby. V současnosti buduje v čínské Shanghai obrovskou fabriku na výrobu DRAM vaflí. Má být 3x větší než stávající v čínské Hefei. Výroba má začít příští rok. Letos plánuje uvedení akcií na Shanghaiské burze v objemu 4.2 miliardy USD.

Paměti jsou jen jeden problém. Další problém jsou hard disky. Letos koncem ledna, Western Digital konstatoval, že vešký objem letošní výroby je již prodán. Další objednávky přijímají na roky 2027 a 2028. Western Digital se zajímá jen o velké odběratele a opustila trh pro spotřební elektroniku. A jsou další firmy, například Kioxia, jeden z největších výrobců NAND flash obvodů. Jeho výroba je vyprodána do jara 2027 a přitom ještě zvýšil ceny o 30%. Změnil se kompletně trh odběratelů. Hlavními odběrateli jsou nyní "AI" centra. Proč by měl výrobce prodávat po kusech SSD disk za 100 USD , když jich může prodat vagon o 30% dráž?

Nedostatek pamětí způsobí dominový efekt. Bez pamětí nelze zkompletovat celou řadu výrobků, nejen počítače, také herní konzole, televize, mobilní telefony, atd atd.

Nejlepší doba pro upgrade vašeho počítače již uplynula. To bylo vloni a předloni. Druhá lepší možnost je právě teď. Zítra bude pozdě. Zaměřte se na paměti, SSD disky. Ačkoliv, současná spotřební elektronika je již předražená, dodávky se zpožďují, protože výrobci upřednostňují průmyslové velkoodběratele.

Svět se mění. V nedaleké budoucnosti už nikdo nebude vlastnit počítač. Hardware bude existovat jen jako abstrakce, jako něco, co si pronajmete na dálku, na vzdáleném serveru, za předplatné. Každý kdo bude ještě mít počítač, bude zanedlouho považován za výstředního podivína, možná bude i podezřelý.

2026-03-14 - české inzertní portály

s inzercí to je v Česku dost "na draka". Když byly papírové časopisy, byla inzerce jaksi jednodušší. S příchodem internetu v podstatě papírový časopisy zanikly. Naopak se rozjely inzertní portály a ešopy, ale výsledy jsou docela diskutabilní. S inzertními portály se totiž rozjely také podvody. Tady je přehled inzertních portálů v Česku:

• aukro.cz , to zná asi každý. Podvody tam dělá především samotné Aukro a to v DPH. Dělali to ostatně už na dávném počátku, když ještě Aukro patřilo několika podnikatelům na Moravě nedaleko Brna (můžu dohledat). Pak to převedli do Polska a nakonec do Holandska. Nedostatek Aukra je pro kupující v tom, že se nechají "vyhecovat" a často za balík peněz koupí šrot, který prodejce našel u kontejneru.
• bazos.cz , vyžaduje tzv. ověření totožnosti prodejce zaplacením 1 Kč při podání inzerátu. Problém jsou spíše fiktivní kupující, hackeři z Afriky a Ruska, než samotní prodejci.
• bazar.cz , má minimální návštěvnost, také výběr kategorií není nic moc
• Annonce.cz , souběžně s papírovým inzertním časopisem. Inzerce je zdarma, jakou má návštěvnost, nevím
• hyperinzerce.cz , kdysi před lety to býval oblíbený a úspěšný inzertní portál. Pak ho vylepšili a "dojebali". Od té doby nemá význam, není navštěvovaný a viděl jsem v Praze v metru, že inzeruje sám sebe, aby u něj lidi zdarma inzerovali.
• Pak ještě existuje (snad, prý...) nějaký inzertní portál provozovaný firmou Seznam a určený pro jejich ovečky, tzv. "seznamkáře". Nepatřím do stáda "seznamkářů", takže o tom víc nevím.

2026-03-11 - přestavba počítače HP9845B

Když jsem chodil na VŠ v Praze (ČVUT FEL), na katedře mikroelektroniky bylo výpočetní středisko s počítači Hewlett Packard. Byl jsem jeden z mála studentů, kteří tam měli přístup. Důvod byl, že jsem přišel na školu z Akademie věd, kde jsem rok před tím rozkreslil stolní kalkulátor HP9815A do schemat a zkoušel jsem jej naklonovat. Byl jsem té době vyučený mechanik měřících přístrojů a uměl jsem tyto počítače opravovat. V tehdejší době byly tyto znalosti a dovednosti cenné. Ve výpočetním středisku katedry mikroelektroniky se nacházel mimo jiné počítač HP9845B. Na tehdejší dobu to bylo něco neuvěřitelného. Počítač pocházel z poloviny 70-tých let minulého století. Měl čtyři 16-bitové hybridní procesory a dva mikropočítače. Tehdy neuvěřitelnou paměť 128 kByte, dvě vestavěné rychlé páskové kazetové jednotky, vestavěnou širokou tiskárnu a grafickou obrazovku. K počítači byl připojen plotter a externí 8" floppy jednotka. Počítač se programoval v jazyce HP Basic. Na tomto počítači jsem také dělal diplomovou práci.

Po mnoha letech, v roce 2004 se mi podařilo počítač HP9845B získat z výprodeje z Německa. Před dvěmi roky, na jaře 2024, mne napadlo, že počítač je přeci jen už dost starožitný a zasloužil by si modernizaci. Začal jsem přemýšlet, jak takový počítač zmodernizovat. Problémem HP9845B od samého jeho vzniku byly napájecí zdroje. Ty se nacházejí uprostřed skříně a jsou špatně chlazené. Často byly příčinou závad. Druhým problémem HP945B byly jakékoliv chybějící informace o hybridních procesorech a mikropočítačích. Prostě firma Hewlett Packard tyto informace nikdy nepustila ven. Co si pamatuji, existoval sice assembler k HP9845B, avšak programy v assembleru byly pomalejší než programy v HP Basicu. Teprve po desetiletích se přišlo na příčinu tohoto zvláštního jevu. Celý assembler byl ve skutečnosti jen jakýsi "pseudo assembler" a programy v něm napsané se přepisovaly v počítači do HP Basicu a z něj se teprve prováděly. Důvod byl v tom, že firma Hewlett Packard chtěla utajit vše o procesorech. Za této situace jsem začal rozkreslovat propojení konektorů na základní desce. To proto, abych zjistil, jak jednotlivé desky uvnitř počítače spolu komunikují. Když jsem toto zjistil, začal jsem přemýšlet čím nahradit procesorové desky. Vloni, v říjnu 2025, jsem se rozhodl, že v úvahu připadají v podstatě jen mikroprocesory Motorola 68K. V Česku jsou tyto mikroprocesory na okraji zájmu. Na českých školách se Motorola 68K neučí. Mladá generace absolventů českých elektro škol ani neví, že existují, natož aby dokázala sestavit program pro Motorolu 68000. Tyto mikroprocesory jsou pro ně "vykopávky". Procesor Motorola 68000 vznikl v průběhu 80-tých let minulého století a celá řada se rozvíjí a vyrábí dodnes (firma Freescale). Jsou to procesory pro průmysl, pro VME sběrnice. VME sběnice také stále existuje a stále se používá. Ačkoliv například počítače Macintosh také používali mikroprocesory 68K. Letos v únoru jsem začal navrhovat první desku, náhradu za tzv. "Language Procesor Unit". Mám v úmyslu postupně nahradit také druhou procesorovou desku, video desku, CRT obrazovku nahradit barevnou LCD a stávající klávesnici s indukčním snímáním stisknutých kláves připojit k novým procesorovým deskám. Výsledkem by měl být multiprocesorový počítač, který umožní vývoj software pro procesory Motorola.

2026-03-08 - kolik je v ČR nezaměstnaných programátorů a vývojových pracovníků v elektronice?

Napadlo mne udělat si seznam firem v ČR, které jsou aktivní v tvorbě software. Teda opravdu vymýšlejí a tvoří software, nikoliv dělají weby. Dělání webů není tvorba software. Po mnoha hodinách hledání na webech jsem dal dohromady seznam 30 firem. Z nich ale některé dělají software pouze pro vlastní interní potřebu. Většinou se dělají kancelářské aplikace v PHP nebo hry. Dvě firmy údajně dělají bezpečnostní software. To není mnoho na 10-milionový stát. Tvorba software patří do sektoru služeb. Představte si, že bych chtěl nějaké firmě zadat tvorbu software, například vytvoření interpreteru nějakého jazyka pro Motorolu 68000. V Česku asi beznadějné.

Kouknul jsem se na statistický úřad, na přehled zaměstnanosti v ČR. Zajímavá zpráva, doporučuji přečíst. Podle této zprávy na straně 6 dole:

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 24,7 tis. na 158,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 9,1 tis. na 82,1 tis., počet nezaměstnaných mužů o 15,6 tis. na 76,1 tis. Nezaměstnanost často postihuje osoby v mladším středním věku, nejvíce nezaměstnaných bylo ve věkové kategorii 30–44 let, nezaměstnaných mužů v tomto věku bylo 22,7 tis. a žen 31,5 tis. Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně o 12,9 tis. na 52,2 tis. osob. Ve 4. čtvrtletí 2025 tedy bylo 33,0 % nezaměstnaných nezaměstnáno dlouhodobě.

Jestliže počet nezaměstnaných vzrostl meziročně (od roku 2025 do roku 2026) více než šesti-násobně, znamená to, že buď se v ČR rychle rozvinula automatizace a roboti nahradili zamšstnance a zaměstnanci tak již nejsou potřeba, anebo je druhá možnost, že je cosi špatně v managementu českého státu. Že by se v Česku masivně rozvinula automatizace a roboti, to se mi jeví dosti nepravděpodobné. Takže to vypadá na potíže ve vrcholném státním managementu.

Jaké je vlastně složení těch 158 tisíc nezaměstnaných podle vzdělání, kvalifikace a odborného zaměření? Kolik z nich jsou inženýři elektronici schopní navrhovat a vyvíjet elektroniku a software pro automatizaci? To jsem se ze zprávy Českého statistického úřadu nedozvěděl. Navíc, je vůbec ten počet 158 tisíc nezaměstnaných správný? Možná jich bude i víc. Problém je v tom, že se počítají jen ti, kteří jsou v evidenci úřadů práce. A tam je snaha se jich zbavovat, aby se vykazovala nízká nezaměstnanost. Kolik je nezaměstnaných mimo evidenci úřadů práce, to nikdo neví. Nemusí to být nutně jen bezdomovci. Myslím, že v Česku je dost velká nezaměstnanost. Ještě tak jsou volná místa pro pomocné síly, řidiče náklaďáků, řidče v MHD (typicky Praha), atp. Ano, chybí v Česku zdravotní personál, pomocné práce ve zdravotnictví zatím vykrývají ženský z Ukrajiny. Horší to je s lékaři, ti čeští odcházejí pryč směrem na Západ, kde jsou vyšší platy. Na druhou stranu přichází lékaři z Ukrajiny a Balkánu. Například, chodím k zubařce, která je z Moldávie. Je jí asi 30-35, je šikovná, schopná. Ale to je v Praze. Vím že leckde mimo Prahu prostě stomatologové chybí.

Sehnat místo programátora je v Česku nemožné, protože programátora v Česku nikdo nepotřebuje. Předně je potřeba si ujasnit co znamená "programátor". To je člověk, který vymýšlí algoritmy, plánuje jak poběží program. Protože v Česku se nic nevymýšlí, znamená to, že netřeba pogramátora. Na druhou stranu, programátoři v Česku nejsou, neexistují. Aby se někdo stal programátorem, musí umět matematiku a fyziku. To je základ. Mí bývalí spolužáci z VŠ elektro, ze 30 lidí jich je 29 mimo obor elektro. Sedí na úřadech, jezdí s tramvají po Praze, kšeftují s ojetými auty, jeden se dal na farmářství a chová ovce a krávy... Když máme sraz a řeknu co dělám, že vymýšlím programy a elektroniku, všichni na mne s vodpuštěním vyjeveně čumí. Když dám někam inzerát, poptávku na konkrétní projekt, tak z Česka se nikdo neozve. Ozývají se mladí lidi z Afriky, typicky Senegal, Nigérie, anebo studenti z Indie, občas někdo z Thajska. V Česku si lidi pletou "programátora" s "kodérem" a s "webátorem".

Kvalita školství v Česku, ta je katastrofální. Kdysi, když mi bylo 7-11 let, žil jsem s rodiči v Indii. Tehdy tam ČSSR stavělo Indům ocelárnu. Indické školství bylo tenkrát na úrovní 19.století Evropy. Tedy pozadu o minimálně 100 let. Jenže uplynulo 30 let a když jsem se po 30 letech vrátil do Indie a navštívil tamní školy, nestačil jsem se divit. Indické školství se změnilo k nepoznání. Moderní budovy, vybavené laboratoře, styl Západ, USA, Anglie. Pouhých 30 let stačilo na to, aby Indie zmodernizovala školský systém. Těch 30 let , to je přesně tolik,kolik uplynulo v Česku od roku 1990 do dneška. Za stejnou dobu se však v českém školství nic moc k dobrému nezměnilo.

Stačí se podívat na maturitní otázky českých průmyslovek. Mimochodem, mne dneska při stříhání větviček jabloní napadlo, že ti absolventi z průmyslovky z Lipníka nad Bečvou by možná udělali lépe, kdyby se vyučili bednářem. Ušetřili by si rok života. Bednář, to je řemeslo, učební obor 3 roky. Prostě se 3 roky učíš zatloukat hřebíky do prkýnka. Po 3 letech máš papír s razítkem, že umíš zatloukat hřebíky. No fakt. Umět zatlouct hřebík, to není jen tak. Málokdo to zvládne, aby hřebík neohnul a nepraštil se přitom. Naproti tomu naládovat kódy do Arduina, navíc stažené z internetu, to umí každý blbec.

Napadlo mne, jak se asi budou Češi uplatňovat v IT za 20 let a později. Prostě představte si, že dnešní Arduinista, který umí vyťukávat kódy do Arduina a na střední škole složil maturitu tím, že dokázal rozblikat LEDku na Arduinu, tak si časem pořídí potomka. Jeho potomek časem dospěje a v roce 2050 se bude chtít uplatnit v IT. Má šanci?

České školství nemá učitele, protože učitelé jsou blbě placení. Na vybavení škol nejsou prachy. Navíc do učebních osnov kecají ouřadi z ministerstva školství. On celý český školský systém je takový "na hlavu". Škola dostane prachy podle počtu žáků a podle toho, kolik jich školu dokončí. Tím pádem má škola snahu nabrat co nejvíc žáků a protlačit je do konce. Kvantita je na úkor kvality. Viz třeba průmyslovka v Lipníku nad Bečvou.

Na VŠ je to stejné. Západní univerzity mají na prvním místě vlastní výzkumnou činnost, v USA (byl jsem na Uni ve Virginii) navíc dělají výzkumné zakázky pro velké koncerny a státní sektor, často vojenský. A teprve na druhém místě je výuka studentů. V Česku je to naopak. Na prvním místě je "výuka", neboli protlačení co možná největšího počtu studentů celým studiem, protože podle toho dostanou prašule. Nějaký výzkum? Snad, možná, pro koho vlastně, když se v Česku nic nevyvíjí. I kdyby se vyvinulo, kdo by to pak měl vyrábět?

České ČVUT a brněnské VUT nesnese srovnání ani s Německem. Znám lidi z technické univerzity v Drážďanech, v Berlíně a v Mnichově. Také tam je výzkum na prvním místě a na něj navazuje výuka studentů. Propojení německých univerzit do průmyslu je značné. Tohle v Česku není, protože prostě v Česku není průmysl. Jsou tu jen montovny. Vlastní elektronický průmysl nám zrušil Václav Klaus v 90-tých letech. On všemu rozuměl, dokonce i elektronice. Tu prohlásil za zbytečnou a výzkumné ústavy, podniky Tesla a ZPA prostě rozpustil. Uteklo 35 let a lampy na pouliční osvětlení kupujeme v Číně, protože si je sami vyrobit neumíme.

Dneska mi poslal známý z Olomoucka fotky. Postavil si větrnou elektrárnu. Prostě 30m vysoký stožár s vrtulí, generátorem, bateriovým úložištěm. Výkon 35kW. Koupil si to v Číně v Alíkárně. Made in PRC. Proč až v Číně? Proč Češi neumí vyrobit větrník, je to přece strojařina. Vrtule na hřídeli generátoru..... Musí se to dovézt přes půl zeměkoule až z komunistický Číny.

2026-01-21 - pouliční LED lampy a česká státní podpora Číny.

četl jsem na irozhlas zajímavý článek o pouličním LED osvětlení: Bílé světlo škodí zdraví i přírodě, vadí Drápalové nové LED lampy. Určitě si ten článek přečtěte. V souvislosti s tím mne napadlo něco jiného. Kolik pouličních lamp je v ČR? Podle wikipedie je v ČR 1 milion 400 tisíc lamp veřejného osvětlení. Velmi zajímavý je také článek o veřejném osvětlení v Praze. Zejména o zákulisních čachrech Magistrátu hlavního města Prahy. Všechny tyto lampy se musí postupně vyměnit a sodíkové výbojky se nahradí LED svítidly. Kolik stojí pouliční LED svítidlo? Zapátral jsem a zjistil jsem, že takové svítidlo, které je v naší ulici a každou noc mi svítí do postele, prodává firma T-LED v Praze za Kč 1100. Ale jsou ještě levnější prodejci, třeba distributor v areálu bývalých výzkumných ústavů v Praze 9 - Běchovicích. Tam jsem viděl cenu za stejné svítidlo Kč 850. Výroba těchto svítidel je samozřejmě v PRC. Proč jsou ta svítidla tak levná? Snadné vysvětlení: jsou výrobně odfláknutá, používají se nekvalitní součástky z důvodu úspor a úmyslně krátké životnosti (to aby si zákazník brzo koupil další). A nejen to, na výrobě se podílejí političtí vězni v čínských pracovních táborech. Každý, kdo nakupuje takovýto čínský brak, tak vědomě podporuje praktiky Čínské Komunistické Strany a její pracovní tábory s politickými vězni.
Odkud pocházejí pouliční lampy, které Magistrát hlavního města Prahy montuje v ulicích Prahy? Kolik za ně zaplatil? Kdo zajistí opravu elektroniky LED lamp až se porouchá?
Odhaduji, že lampy, které Magistrát hlavního města Prahy nakoupil a montuje v ulicích Prahy, byly vyrobeny v PRC a Magistrát hlavního města Prahy je koupil přes nějakého spřáteleného prodejce. Proč česká vláda raději nepodpoří domácí české firmy, které by vyráběly LED pouliční lampy doma, v ČR a zajistila se tak pracovní místa? Pro 1.5 milionu lamp by se vyplatilo podpořit české firmy, které by lampy vyráběly, místo jejich nakupování v Číně.

2026-01-12 - Proč se Češi neprosazují v IT oborech.

V červenci 2023 tehdejší německý kancléř Scholz navštívil Indii. Hlavní důvod jeho návštěvy byl lovit indické vzdělané pracovníky v IT oborech a přetahnout je do Německa. Moc úspěšný asi nebyl.
Uteklo trochu času, v USA začal panovat Donald a jeden z Donaldových skvělých nápadů byl, odebírat studijní víza zahraničním studentům. Samozřejmě také studentům z Indie. Výsledek Donaldova nápadu na sebe nenechal dlouho čekat. Indičtí studenti se přemístili do Německa. V současnosti studuje v Německu 60 tisíc indických studentů a studentek. Německo má 60 milionů obyvatel. Je 6x větší než ČR. Napadá mne otázka: kolik indických studentů studuje v ČR? Je jich 10 tisíc? Pochybuju. Německo tímto způsobem přitahuje a získává vzdělané odborné pracovníky. Mnoho indických studentů, až ukončí studium, v Německu zůstane. Založí si rodiny a budou udržovat vztahy k rodné zemi, kde mají rodiče. To přinese další zisky v podobě obchodních vztahů, příležitostí a obchodní zakázky.
Německo láká vzdělané lidi odkudkoliv. Loví v latinské Americe, v Africe, například v Maroku, v Kenii. Ne náhodou první asijská cesta současného německého kancléře Merze vede do Indie a nikoliv do Číny. Kancléř Merz v Indii s početným doprovodem obchodníků a další vládních činitelů. Co tam dělají? Prohlubují obchodní vztahy, lákají vzdělané odborníky z Indie do Německa. V období 2020 a 2022 se 12x (!) zvýšil počet patentů podaných v Německu indickými přistěhovalci. Kolik indických odborníků pracuje v ČR? Zkuste hádat.
A zde si můžete prohlédnout tabulku platů, které dostávají v Německu přistěhovalci v IT oborech. Na prvním místě jsou Indové, na posledním Bulhaři. Češi v seznamu nejsou. Proč tam nejsou ti naši skvělí, úžasní a perspektivní čeští programátoři? Nějaké vysvětlení?
Další podobná tabulka. Opět, Indové na prvním místě co do výše příjmu. Češi v tabulce nejsou. Proč tam nejsou Češi?
Umíte si představit 10 tisíc indických studentů a studentek na českých vysokých školách? Na pražském ČVUT? Umíte si představit našeho staronového premiéra, jak jede do Indie lovit indické IT odborníky k přestěhování do Česka? Absurdní představa, že?

2026-01-07 - V novém roce ...

V noci při oslavách šíleného Silvestra uhořelo 40 lidí ve švýcarském baru. V Holandsku si podpálili kostel. Vyhořel do základů a v Německu se vyhodili do vzduchu dva mladí konstruktéři bouchacích petard. Kdyby se bývali věnovali vyťukávání kódů do Arduina, místo sestrojování petard, byli by dnes naživu. Tak to byl závěr roku 2025.
Máme teď kalendářní rok 2026. Copak nám pěkného přinese? Donalda raději vynechám. Nechci ani hádat, čím nás letos Donald překvapí. Napadlo mne dnes oživit starý projekt. Mám skoro 1000 kusů japonských mikropočítačů H8S2134, které se dříve používaly pro roboty. Mám k nim hromadu dokumentace. Zčásti v japonštině, zčásti v angličtině. Mám také schema jakési evaluation board, tedy vývojové desky, s podobným obvodem. V jedné aplikační zprávě jsem se dočetl, že k tomuto mikropočítači existuje vývojové prostředí. Napadlo mne, co se tak zeptat strejdy Gůůgla, jestli neví, kde to vývojové postředí je. Strejda Gůůgl věděl. Kdo šmíruje, ví kde co. Strejda mne nasměroval na stránku firmy Renesas. Skvělé. Nejnovější verze je z 6.listopadu 2017. To zase není tak stará verze. Akorát, že si to vývojové prostředí žádá instalovat wokna NT. Pro stahnutí vývojového prostředí si firma Renesas zase žádá zaregistrovat, vyplnit o sobě formulářík v japonštině, zodpovědět v japonštině pár všetečných otázek. Nakonec se povedlo, prošel jsem testováním a ověřováním. Prostě skvělé. Potvrdil jsem mail a stahnul jsem si vývojové prostředí pro H8S2134. Renesas vyrábí roboty, mají krásné stránky. Doporučuju fakt navštívit a nechat se inspirovat: https://www.renesas.com/ja. Třeba tato ruka robota je pěkná. A hned s návodem a popisem jak to funguje.

2025-12-25 - Kolik peněz dáte letos za bouchací materiál na Silvestra?

Od půlnoci z 31.12. letos na 1.1.2026 je v Holandsku zakázáno střílení rachejtlí, házení petard, pořádání ohňostrojů atd atd. V Německu se o tom "diskutuje". V roce 2023 byl objem prodeje bouchacího materiálu v Německu 180 milionů Euro, v roce 2024 to bylo již 197 milionů Euro a letos se počítá s nárůstem 25%. Velkým dodavatelem bouchacího materiálu je ČR. Dodávají tzv. Böller, čili superpetardy. Už vloni se debatovalo o jejich zákazu. Zatím nic a tak čeští výrobci superpetard zase vydělají balíky. Víc než ťukáním kódů do Arduína. Jak dlouho ještě? Kdo ví, protože z těch cca 200 melounú Euro jde asi 20% do německé státní kasy v podobě daně z přidané hodnoty a pak ještě příjem ze zisku od firem, které bouchací materiál prodávají a distribuují. Přece si stát nezavře kohoutek s přísunem prašulí, že.
Vystrašená zvířátka, nějaká ta utržená ruka, či prsty přece nehrají roli. Prašule jsou důležitější. A kolik vy utratíte letos za bouchací materiál? Těch 200 mega Euro bych dokázal využít mnohem efektivněji, než ho vyhodit zapálením do vzduchu o pofiderní noci jakéhosi šíleného Silvestra. Neznám ostatně nikoho, kdo se jmenuje Silvestr.

2025-12-20 - Věci obyčejné, věci "smart", věci s umělou inteligencí a co bude dál...

Kdysi dávno, když jsem chodil na průmku, se objevily malé elektronické hračky. Byly z Japonska. Nazývaly se "tamagoči". Mělo to miniaturní LCD dsplej a hrálo to primitivní hru. Ale každý to musel mít. Pak přišla éra kapesních kalkulaček. Dovážely se do ČSSR všelijak, legálně i nelegálně. Kdo si nehrál v tramvaji s kapesní kalkulačkou, byl prostě "out". Když se z kapesní kalkulačky stala věc obyčejná, nastala éra digitálních hodinek. Ti co měli prašule, si pořizovali zlaté hodinky s digitálním displejem. Pak na ně stále čuměli a všem je ukazovali. To aby všichni viděli, že "oni na to mají". Časem se digitální hodinky staly věcí obyčejnou. Nikoho už neohromily. Nastala doba domácích počítačů a více či méně idiotských počítačových her. To už byla 80-tá léta. Na jejich konci se změnil režim a vše začalo bylo být jinak. Objevily se mobilní telefony. Každý musel mít mobil. Kdo neměl mobil, byl prostě debil. Nebo opačně, říkávalo se "každý debil má u ucha mobil". Uplynula nějaká doba a z obyčejného mobilu vznikl smart mobil. Byl kolem toho obrovský humbuk. Marketingoví agenti pochopili, že nejen mobil může být "smart" a začali vše označovat přídavkem "smart". Objevily se smart hodinky, smart prstýnky, smart ponožky, smart boty ... Akorát lidé přestávali být "smart". Bez smart kalkulačky už neuměli malou násobilku, bez digitálních smart hodinek nedokázali zjistit čas. Přečíst čas z hodin na kostelní věži už umí málokdo. Natož ještě ze Staroměstského orloje v Praze. Označení "smart" už nikoho netahne. Marketingoví specialisté přišli s novou myšlenkou. Nyní bude vše s "umělou inteligencí". Vžilo se pro ní označení "AI". Prostě mobil s umělou inteligencí, hodinky s umělou inteligencí, boty s umělou inteligencí. Vy je ještě nemáte? To jste teda fakt zaspali dobu. Utíkejte na čínské tržiště a kupte si je na stánku. Brzy si budou lidé dobrovolně nechávat implantovat do hlavy čip s Arduinem s umělou inteligencí, protože už žádnou vlastní inteligencí mít nebudou. Jejich kebule budou duté a prázdné. Je možné, že na implantáty s umělou inteligencí těm největším debilům bude přispívat zdravotní pojišťovna. Tuším, že první s touto progresivní myšlenkou přijde Čína. Zájemci o implantáty s umělou inteligencí budou cestovat do Číny, kde jim čínští soudruzi do jejich dutých kebulí instalují umělou inteligenci.

2025-12-06 - Jaký mikropočítač je nejlepší pro výuku programování?

Myslím, že vůbec žádný. Mikropočítače jsou až na konci výukového procesu. Především je potřeba neplést si programování s kódováním. Nejprve je potřeba se naučit matematiku, dále logické obvody a také základy elektroniky. To znamená, co to je tranzistor, jak tranzistor spíná relé, LED diodu atd. Když toto zvládnete, můžete zkusit navrhnout nějaký program a pak jej zakódovat. Nikoliv pro mikropočítač, ale začněte klasickým mikroprocesorem. Úplně nejlepší pro začátek je začít s Motorola 6800. Další je Zilog Z80A. Můžete zkusit také Intel 8051A. Zkuste vytvořit program pro stejnou úlohu do každého z těchto mikroprocesorů. Jakou úlohu? Zkuste řešení nějaké matematické úlohy. Například vypočítat sluneční čas pro jednotlivé dny v roce. Až po tom, když zvládnete takovouto malou úlohu pro tyto tři procesory a pochopíte rozdíly mezi těmito procesory, můžete zkusít stejnou úlohu pro mikropočítač. Doporučuju začít Michrochip 16F877(A). Je to sice postarší mikropočítač, ale vystačíte s ním pro naprostou většinu vašich projektů.

2025-09-15 - Měla by vláda zvednout platy českým učitelům?

Četl jsem před pár dny , asi na irozhlas.cz, jakýsi příspěvek od nějaké vládní úřednice, která se rozčilovala, že vláda nezahrnula do rozpočtu na rok 2026 zvýšení platů učitelům. Napadlo mne, zda zvyšování platů učitelům a zvyšování znalostí absolventů českých škol spolu vůbec nějak souvisí. Já myslím, že vůbec nesouvisí.

Představte si výuku elektroniky na nějaké české střední odborné škole. Třída dětí a mladý učitel, který se samodomo naučil programovat Arduino. Pan učitel o elektronice ví veliký kulový, děti elektronika nezajímá a chtějí hned začít od konce, rozblikat LEDku na Arduinu. Když pan učitel dostane přidáno na platě, třeba se stane zázrak a zdvojnásobí panu učiteli plat. Budou děti pak znát jak funguje tranzistor, co to je oscilátor a budou umět spočítat a navrhnout zesilovač nebo napájecí zdroj? Myslím, že nebudou umět, že maximálně rozblikají LEDku na Arduinu dvojnásobnou rychlostí.

V Indii, kde jsem kdysi chodil do školy, školství bylo neskutečně zaostalé. Koncem 90-tých let indická vláda vrazila do školství obrovský prachy. Vybavila školy technikou a pozvala učitele z Anglie, Kanady, USA. Ti přijeli a začali učit v Indii a naučili indické učitele učit. Uplynulo 30 let a o absolventy indických škol je mimořádný zájem po celém světě. Z imigrantů v Německu mají nejvyšší platy právě indičtí programátoři (okolo 6000 eur měsíčně). Na druhém místě jsou američtí programátoři. Na posledním místě jsou bulharští programátoři (pod 2000 eur měsíčně). Češi v seznamu nejsou.

2025-09-07 - 3D tiskárny.

Před časem, když se objevily 3D tiskárny, jsem uvažoval že si také 3D tiskárnu pořídím. Užitečná věc, mnoho drobných plastových dílů pro elektroniku si vytisknu. Začal jsem shánět informace. Především, jak připravím data 3D tiskárně. Na jakém CADu. Měl jsem za to, že namaluju strojařský výkres, prostě styl náhled, půdorys, bokorys, řezy, okótuju a 3D tiskárna vyrobí. Houby, byl jsem v šoku z návrhového software pro 3D tiskárnu. Vůbec jsem nepochopil jak se tím zachází. Nenavrhnul jsem ani jednoduchou věc. Tím u mne myšlenka na pořízení 3D tiskárny skončila. Rozhodl jsem se mé potřeby 3D tisku zadávat odborníkům. Říkám jím "3D borci", prostě odborníci, kteří dokáží připravit data pro 3D tiskárnu a vytisknout.

Tak zrovna včera, sháním někoho s 3D tiskárnou, kdo vyrobí tzv. PCB ejectory. Viz tento obrázek. Jsou to ty plastové páčky na desce vpravo nahoře (červený) a černý nahoře na desce vlevo. Můžu dodat nákres s přesným rozměrem. Volný vzorek bohužel nemám. Na barvě příliš nezáleží, ale měly by ty vytištěné ejektory na 3D tiskárně něco vydržet. Není to dekorace, ale ejektory slouží jako páčky pro vysouvání desky z konektoru. Zjistil jsem, že pro české 3D borce to je nezajímavý. Raději tisknou všelijaké ptákovinky jako jsou zvířátka, popelníčky, přívěšky na krk a podobně. Užitečné věci pro elektroniku netisknou. Přitom za ty užitečné věci pro elektroniku by měli prašule. A ne málo. Tak třeba nožičky k přístrojům Hewlett Packard? Ani netušíte, jaká je po nich poptávka a ty ceny, za kolik se prodávají, to by jste koukali... Zkuste mrknout na ebay. Anebo ejektory k šuplíčkům pro VME skříně. Je to primitivní, ale blbě se to shání (přes velkoprodejce součástek) a ceny jsou kolosální.
Třeba ten plastový ejector od HP se dá sehnat na eBay, občas, kuchnutý ze starých HP desek. Ceny jsou okolo 10 Euro za kus. Viz eBay item number:256826918838.
Ceny za ejectory pro VME jsou u Mousera přes 2 britské libry za kus + DPH + poštovné. A nožičky od HP přístrojů? Jediná šance jak je sehnat je na eBay. Před 15 roky 1 pár nožiček (2 kusy) stával okolo 20 USD. Prodejci starých přístrojů prostě sundali nožičky z přístroje a přístroj a nožičky prodávali zvlášť. Takže za 4 nožičky měli extra 40 USD. Dnes jsou dražší, 30 USD za kus + poštovné + DPH. Viz: eBay item number:388480883239. Nebo 55 britských liber za pár (2 kusy), zde: eBay item number:115980232379. Takže za 4 nožičky to máš 120 USD nebo 110 britských liber + doprava + DPH. No nekup to ...
Ale čeští 3D borci budou radši dál tisknout hlouposti a pitominky.

2025-09-02 - Proč Češi zaostávají v tvrobě software.

Tři tazatelé položili otázky:

1. Jaký programovací jazyk je vhodný pro online hru
2. Jaký software je nejlepší pro eshop
3. Jaký programovací jazyk použít pro tvorbu aplikace ve Windows

V první otázce si autor plete programování s kódováním. Chce vytvořit nějakou hru. Zdůrazňuju NĚJAKOU hru. Neví ještě jakou, ale už řeší jak ji bude kódovat pro PCčko. Kódování programu je až skoto poslední operace tvorby programu (poslední je testování). Nejprve je potřeba ujasnit si jakou hru chceme vytvořit, jak se bude hra odvíjet, co bude jejím tématem. Představte si, že máte udělat hru "Člověče nezlob se" jako program. Otázka: jak bude vypadat? Bude se zobrazovat na počítači deska s figurkama a hráči budou házet kostkou na stole a vkládat číslo z kostky přes klávesnici? Nebo naopak bude kostku představovat počítač a generátor náhodného kódu a hráči budou tahat figurkama po hrací desce na stole? Mezi tím je mnoho možností. Toto nutno rozmyslet. Říklá se tomu analýza. Pak je potřeba vymyslet, jak se bude program odvíjet. Tomu se říká PROGRAMOVÁNÍ. A úplně naposledy ten program nutno zakódovat pro nějaký procesor, pro nějaký počítač. Teprve když máme program budeme řešit jak program zakódujeme, jaký kodovací jazyk použijeme. Bude to záviset od cílového procesoru v počítači. Jiný kódovací program bude pro PCčko, jiný pro Arduino a jiný pro internet server. Jenže tazatel začal právě na konci u otázky jak bude kódovat.

Ve druhé otázce řeší autor, jaký program použít pro jeho budoucí ešop, místo toho aby se zabýval zásadními otázkami co bude prodávat, zda zboží nebo služby, kde bude zboží brát, zda budou výrobky nebo služby pocházet od něj, tedy on bude výrobce, nebo bude zboží nakupovat a přeprodávat. Jaké bude mít konkurenty, kdo budou jeho zákazníci. Zda bude zboží dovážet, kde bude platit DPH. Jak povede účetnictví, zda bude živnostník nebo firma s.r.o., kde bude on nebo firma zaregistrovaná, zda v Česku nebo v jiném státě, jak mu budou platit kupující, když Česko nemá Euro a česká kačka není volně směnitelná měna, kde si otevře bankovní účet... prostě mraky otázek, které musí vyřešit na začátku. Jenže autor vlákna začal hned od konce otázkou jaký software použije na jeho ešop. Jak úspěšný asi bude ešop tohoto tazatele?

Ve třetí otázce je to zase o tom samém jak v první otázce. Tazatel chce nějakou aplikaci nad Windows, nedokáže přesně popsat co chce, teda nemá ještě udělanou ani analýzu natož program, ale už řeší, jak bude na konci program kódovat.

Resumé:

Československo byla kdysi, před 2.světovou válkou přední světová průmyslová vyspělá země. Dnes, po mnoha desetiletích je Česko zaostalá země, kterou předstihly mnohé africké i asijské země. Je to tím, že Češi začínají se vším od konce, odzadu.

2025-08-12 - Tvroba software v Česku.

hledal jsem dnes na netu jakýsi starý driver k čemusi. Hledání mne dovedlo na stránku https://codeworkstech.com/. Prohlížel jsem si tu firmu, kdo tam pracuje, co dělají a tak. Vzpomenul jsem si přitom na rozdíly v programátorských firmách v Česku a v Indii. Když to tak porovnám, ta firma v odkaze je indická firma, pracanti sedí rozstrkaní po celé Indii. Vypadá to, že každý tam dělá z domova. Mají tam dost ženských mezi sebou....

A pro srovnání teď z Česka:

když odpovím na nějaký job-inzerát v Česku, kde hledají "programátora" ve skutečnosti ale kodéra a dotážu se, co jaký projekt se má dělat, dostanu odpověď:

- můžeme si zavolat? (tedy čeká se, že já zavolám a na druhém konci nějaký personalista bude žvanit a žvanit...)

nebo dostanu odpověď:

- můžeme udělat video-pohovor? (to obvykle od slečen personalistek)

Ale co se má dělat za projekt, to jsem se nikdy od českých softwarových firem nedozvěděl. Za to jsem se vždy dozvěděl, že z domova dělat nemůžu, že musím dojíždět do firmy, případně se prý mám rovnou přestěhovat do onoho města kde firma sídlí. Proč, když mám doma stejnou židli, stejnej stůl a počítač a můžu kódovat (tedy "programovat") z domova, to jsem se v Česku také nikdy nedozvěděl.

2025-04-13 - Český důchodový systém.

Včera jsem měl debatu s jedním mým známým ohledně českého úřadu pro důchodové zabezpečení. Napíšu o čem byla debata.

Nejprve trochu historie z 90-tých let. Po převratu v listopadu 1989 se v letech 1990 až 1992 reorganizovala česká sociální správa a také důchodový úřad. Ačkoliv se začalo podnikat od počátku 1990 a mnoho podnikajících platilo sociální dávky, někdy po roce 2000 vzniklo jakési usnesení, že roky 1990-1992 se nebudou započítávat do odpracovaných let. Prostě asi kvůli zmatku na důchodovém úřadě nebo v sociální správě. Následně zaměstnavatelé platili za zaměstnance pojištění a odevzdávali hlášení sociální správě. Uteklo 35 let a místo papírových hlášení je vše digitální. Pro odchod do důchodu nutno podat žádost a posuzuje se délka odpracované doby podle toho, kolik hlášení od zaměstnavatele sociální správa dostala.

Nyní co bude dál. Digitalizace bude dále pokračovat nějakým českým stylem. Kdy bude kdo v budoucnu odcházet do důchodu se tak nějak neví, protože v Česku se vše pořád mění. NIcméně, představte si že v roce 2075, tedy za 50 let, dnešní 20-letý programátor Honza, se rozhodne odejít do důchodu. Za 50 let vystřídal spoustu zaměstnavatelů, mnozí z nich již v roce 2075 neexistují. Bývalý programátor Honza, nyní 75-letý, si podá žádost o přiznání důchodu. Důchodový úřad Honzovi odpoví, že nemá odpracované roky, protože na úřadě nemají hlášení. Nechť prý žadatel Honza digitálně doloží, kde pracoval a že zaměstnavatelé odeslali digitálně hlášení. Důkazní povinnost v ČR má občan, nikoliv stát. Žadatel Honza tedy má doložit, že jeho zaměstnavatel, třeba před 30 roky (tedy v roce 2045), který v roce 2075 už neexistuje, odeslal digitálně za Honzu hlášení sociálnímu úřadu. Když to Honza nedokáže, nedostane důchod. Skvělé vyhlídky, ne?

2025-04-04 - Co nastane, když se vypne Google..

v souvislosti s akcema Donalda Trumpa a odpovědmi z opačné strany, mne napadlo, co se stane, když Googl přestane poskytovat služby v EU. To není nereálné. Může k tomu snadno dojít. V současnosti, už od podzimu 2019 , Googl shromažďuje data skrze weby z počítačů návštěvníků webů. Tato shromážděná data pak prodává skrze firmy Data Stream LLC. Dělá to však každý kdo provozuje nějakou sockovskou síť, Facebook, Twitter, Instagram, český Seznam atd. Brusel s těmi provozovateli vede řízení za účelem udělení pokut.

Nedavno se Brusel nechal slyšet, že v odpovědi na Donaldova cla proti EU bude požadovat, aby tyhle firmy platily daně v EU. Některé teda už platí, zatím jen v Irsku. Co když ale Brusel bude žádat daně také a mnohem vyšší? Může nastat několik situací, například se Googl šprajcne a přestane poskytovat služby uživatelům EU. Nebo sice bude poskytovat, ale budou placený. Když budete chtít něco vyhledat, budete muset zaplatit kartou. To samý, kdo má majlbox na Googlu, bude muset platit. Zatím neplatí, protože Googl poskytuje majlbox zdarma ale současně čte obsahy všech majlů a získává z nich informace, které dál prodává.

Další možností je, že Google nezaplatí, bude ignorovat Brusel a tvářit se, že Brusel na Googl nemůže. V reakci na to Brusel blokne v EU činnost Googlu. Google je bloknutý leckde ve světě, v Číně, v Turecku, snad také v Rusku. Klidně se může stát že bude bloknutý také v EU, i když z důvodů jiných, než v Číně, Turecku a Rusku.

Když vypadne činnost Googlu, v následku toho, miliony Gůglistů budou bez majlboxů, miliony webů budou nefunkční, protože používaj ke své činnosti skripty od Googlu a ty nebude možné stahnout. Třeba ty ajaxy na http://ajax.googleapis.com/ajax/libs/jquery/.... nebo https://www.google.com/…ptcha/api.js a podobně spousta dalších Gůglových skriptů, které čeští nadějní a perspektivní webátoři milují.

2024-11-01 - Proč v Česku selhává digitalizace

zamýšlím se proč v Česku stále selhává digitalizace. Každý software který se má v rámci "digitalizace" spustit , je spíše velký průšvih. Naposledy digitalizace stavebního řízení. Vyšlo to na stamiliony korun, výsledek je průšvih. Budou prý potřeba další stamiliony korun a mnoho dalších let programátorské práce. Vzpomínám si na podobné digitalizační aféry: digitalizaci sociálních úřadů, anebo registrace motorových vozidel ... Vždycky slušně řečeno "průšvih". Napadá mne výstižnější slovo. Pak jsem vždy četl vysvětlování a zdůvodňování politiků, proč se to opět nepovedlo. V posledním případě, digitalizace stavebních úřadů, jsem opět četl vyjádření vrcholných politiků. Konkrétně nyní samozvaného odborníka na programování, ministra Kupky (vystudovaný novinář s kariérou profesionálního mluvčáčka). Ale nikde jsem dosud nečetl vyjádření těch programátorů. Prý na to byli čtyři, něco jako čtyři mušketýři. Určitě by bylo zajímavé slyšet nebo si přečíst jejich názor, proč se to zase nepovedlo ...

2024-06-08 - Madlo pro bednu přišlo.

poštou dnes přišly madla Vyrobila je firma Euro-Metal s.r.o. v Prievidzi na Slovensku. Jsou vyrobeny z nerezu, naprosto přesně dle výkresu.

Češi by se měli stydět, že neumějí vyrobit držátka. Podobná prodává v Praze Hornbach. Jsou pro změnu německá, ale nemají žádaný rozměr. Nemají závit ven. ale otvor dovnitř se závitem pro šroubek M3, Šroubek M3 toho fakt hodně udrží.

Takže otázka je, proč Češi neumí vyrobit kovový madla? Kdysi dávno, moc dávno, před 2.světovou válkou, bylo Československo velmi vyspělou , uznávanou průmyslovou zemí. Uměli jsme vyrobit precizně kde co. Dnes se nám ve světě akorát smějou, protože všechno odflikneme a okecáváme. A, promiňte, omlouvat se po 30 letech od převratu, "my jsme jen amatéři" ... to já teda neberu. To samé vidím v české elektronice. Když má český elektronik něco měřit v elektronice, tak řekne: "já jsem amatér, tak já to změřím jen tak orientačně". Orientačně měřit v elektronice, hahaha ... V Kerametu v Praze na Barrandově zase stříhají plechy orientačně tak nějak od oka... Tak prosím už s tím českým amatérismem přestaňte. Píše se rok 2024.

2024-05-20 - Madlo, držátko pro bednu.

zase řeším kovové madlo pro bednu s velkým trafem. Madlo jsem nakreslil, ale kdo ho dokáže v ČR vyrobit to teda fakt netuším. Situace je o to komplikovanější, že potřebuji dva kusy madel a obě musí být stejná. Obávám se, že to je pro české strojírenství asi neřešitelné zadání.

Zkoušel jsem poptat v Idilně. Prý tolerance 5 mm dle ČSN. Plechy nesekají ale řežou, prý vodním paprskem. Řezy mohou být otřepané. Už v minulosti jsem zkusil Idílnu. Chtěl jsem po nich 4mm plech s otvory, některé se zahloubením. Vysvětlili mi, že to umí s přesností několika mm, ale ne na desetinu mm, protože nějprve vyvrtají ty otvory a pak plech odseknou nebo snad odříznou vodním paprskem a neručí, že to bude přesně na desetinu mm. Poradil jsem jim, aby si koupili kotoučovou pilu a šupleru a nejprve uřízli plech a pak vrtali otvory. Více se neozvali.

Možná si pořídím vlastní kotoučovou pilu na plechy. Tu pilu co jsem viděl v Drážďanech, ta nebyla nijak veliká, byla stolní s ruční obsluhou. Měla červený displej co ukazoval odměr. Chlap tam dal plech, pootočil kolem, nastavil vzdálenost, udělalo to bzzzz a plech byl uříznutý, legrace.
Pokud jde o madla, ozvala se mi firma ze Slovenska z Prievidzi. Nabízejí výrobu z nerezu. Celkem za slušnou cenu. Zkusím tu Prievidzu. Ohnout kulatinu umím také. Abych na konci kulatiny 10mm udělal M8 závity, musím konce kulatiny nejdřív osoustružit. Závitová očka mám, soustruh bohužel ne. Závit lze udělat i na soustruhu, když už srazím průměr z 10 mm na 8 mm, můžu vytočit rovnou závit.

Po 30 letech od převratu nejsme schopni v Česku přesně a hladce uříznout plech. Neumíme vyrobit kovový madlo. Neumíme vyrobit drony pro Ukrajinu. Natož si postavit rychlodráhu. Ale Uzbeci a Kazaši mají TGV a Iránci dělají drony. Třeba rychlodráha TGV ... na nádraží v Buchaře. Hádejte, kdypak TGV pojede u Českých drah? Co třeba Brno - Praha - Norimberk ? Za 45 minut z Brna do Prahy a za dalších 45 minut v Norimberku..... Teda sen.

TGV rychlovlak na nádraží v Buchaře. Jezdí s ním vesničani s košíky s ovocem a s drůbeží

2023-07-24 - Rozdíl mezi indickým a českým pracantem

Před asi 10 lety jsem dělal ředitele IT firmy v indické Bombaji. Proč já? Kdysi jsem tam chodil do základky. Rozdíl mezi indickým pracovníkem a českým pracantem, bez ohledu na věk je asi tento:

V Indii zavolám pracovníka, ten přijde, postaví se před můj stůl skoro do pozoru a řekne: "yes sir ?" Já mu povím co má udělat. Pracovník odpoví: "yes sir", udělá čelem vzad a odejde a práci udělá tak jak jsem mu řekl. Indové mají výcvik od Britů z doby koloniální. Prostě tam je kázeň, i když někdy až úsměvná.

V Česku zavolám pracovníka, český pracant přijde, kouká, kam by se posadil a řekne mi "vo co jde, co se děje šéfe?". Povím mu, co se má udělat. Pracovník mi na to poví: "já si myslím, že to néé, že by se to mělo dělat jinak... " a začne mi vyprávět jeho názor, českou cestu, tak aby nemusel nic dělat. Když trvám na svém, pracovník odejde a po cestě na pracoviště na potkání povídá, že šéf je vůl a blbec. Nakonec práci udělá jinak, než jsem mu řekl. Výsledkem je chaos, zmatek a práce se musí předělávat. V Česku kázeň není, pracanti jsou nedisciplinovaní.

V Indii možno vyrazit pracovníka na minutu bez náhrady. Sociální systém neexistuje. V Česku vyhodit pracovníka je dost obtížné.

A pro srovnání Německo - dělal jsem v letech 1987 - 1989 v Berlíně a Drážďanech a v Riese u východoněmecké RFT (obdoba československého podniku Tesla). Po roce 1990 pak u různých firem v západní části Německa. Všude, jak v bývalé NDR, tak v západní části Německa byl na pracovišti pořádek, kázeň, každý věděl co má dělat, nediskutoval, neodmlouval a řádně makal. To platilo o mladých i starých.

A na konec - Před 2 roky jsem potřeboval AL plech 450 x 230 mm tlustý 2mm. Obrátil jsem se na firmu Keramet s.r.o. na pražském Barrandově. Po celých 2 týdnech čekání jsem si mohl přijet plech vyzvednout, prý neposílají. Plech byl ucvaknut na padacích nůžkách, měl otlačené strany. Plech byl šišatý, neměl pravé úhle v rozích, byl na jedné straně 452 mm, na druhé 447 mm a byl delší než 230mm. Na mé námitky mi pracant řekl, že to je v pořádku, dle ČSN. Plech jsem si nevzal. Pracant v Kerametu neměl šupleru, odměřoval plastikovým pravítkem z kanceláře a značku na plechu si udělal tlustou fixkou. Rýsovací ocelová jehla mu nic neříkala. S takovým vybavením by se mohl dát leda tak k tesařům, co dělaj krovy na barácích, ale ne ke strojírenské firmě. Tedy, já jsem vyučený mechanikem měřících přístrojů u bývalého ZPA Jinonice. Kdyby jsem tehdá pracoval v učňáku jako borec v Keramet s.r.o, tak by mne mistr na místě přerazil a musel bych zaplatit zkažený materiál. Tehdá jsme museli dělat s přesností 0.1mm. Dnes se dělá v českém strojírenství s přesností půl centimetru a vokecá se, že to je v cajku dle ČSN. Mimochodem, v Bavorsku se o Češích říká: "Viele Blabla und keine Leistung". Tak ono to fakt sedí.

Zavolal jsem známému do Drážďan na univerzitu a zeptal se, zda neví o firmě, která by mi dodala takový plech. Za asi hodinu mi známý volal zpět. Dal mi telefon na firmu v Dresden Neustadt. Zavolal jsem si tam. Odpověď byla, že za 12 euro + poštovné ještě dnes odešlou, nebo si mám přijet. Dojel jsem si vlakem z Prahy do Drážďan (je to z Prahy blíž než do Brna), navštívil známého na univerzitě a vyzvedl plech. Ve firmě byl plech připravený, uříznutý na desetinu mm přesně. Od té doby jim dávám zakázky na výrobu předních panelů pro přístroje. Pošlu výkres a druhý den mi odešlou panel s vyfrézovanými otvory poštou do Prahy. Bez kecání a bez hloupých komentářů o ČSN. Jsou šikovní a umějí.

2023-07-22 - české job portály

už asi 2-3 roky dost intenzivně sleduju různé job portály. Občas odpovím na nějaký inzerát a občas jdu na "pohovor". Dělal jsem to ale i dříve, to abych si udržel přehled o mzdách, kolik se kde a za jakou práci platí. A dělám a dělal jsem to i pro jiné obory než je programátor. Prostě si vymyslím životopis, jméno, které pasuje na nabízenou pozici a odešlu a oni mne pak pozvou na pohovor a já mám otázky zase na ně. Dozvídám se tak různé věci a postupně si je skládám do obrazu.

Ideální zaměstnanec v IT oblasti v ČR je z pohledu personalistů asi takovýto: čerstvý absolvent střední školy, který má minimálně 5 let praxi v programování, umí C++, Java, PHP, zvládá mobilní aplikace, Android i Linux, mluví plynule anglicky a je ochoten pracovat i přesčasy (bez příplatků pochopitelně), sdružuje v sobě funkce analytika, programátora, kodéra i testera a spokojí se s hrubým platem pod 40 tisíc Kč.

Problémem jsou dnes personalisté a personalistky. To jsou lidé věkově mezi 20-30 roky, kteří jsou rádi, že vůbec prolezli střední školu (nějakou, třeba pochybnou obchodní akademii v nějakém Vidlákově). Ve funkci personalistů mají "moc", filtrují uchazeče.

Jinou stránkou jsou personální agentury. Ty jsou totiž odměňovány za nalezení zaměstnance. Odměna je ve výši 1.platu zaměstnanci. Pochopitelně, zaměstnavatel chce dosáhnout co nejnižšího platu. Agentura má naopak strach, aby se zájemce nedomluvil se zaměstnavatelem "bokem" a tak zadržuje zaměstnavateli informace o zájemci o práci. Některé agentury vyžadují CV ve Wordu a vymazázají z CV informace, které by mohly zaměstnavateli identifikovat potenciálního zaměstnance.

Jsou také fiktivní agentury. Ty jsou založené ajťáky. Prostě ajťák si zřídí web stránky a virtuálně zprostředkovává práci. Zaměstnavatelé si za poplatek k němu dávají poptávku po zaměstnancích. Zájemci o práci posílají CV. Ale to je vše, co ajťák převlečený za personalistu dělá. Prostě jen tahá peníze od firem za uveřejnění poptávky po zaměstnanci. Dál nic.

Ty "pohovory" jsou většinou dost úsměvné. Třeba mladík z personálky ve Francouzské ul. v Praze mne chtěl přezkoušet z němčiny (můj druhý mateřský jazyk). Ukázalo se. že chlapec tak 20-25 let umí pouze přítomný čas v němčině. No jo, préteritum a perfektum je v němčině komplikované, že ...

Na jiném pohovoru v personálce na pražských Vinohradech hledali ředitele nějaké provozovny pro výrobu dílů pro auta. Prý pobočka rakouské firmy v Satalicích. Nabízeli měsíční mzdu 3000 Euro. Poradil jsem panu personalistovi, nechť si Rakušané pošlou rakouského pracanta, který bude v Česku dělat ředitele fabriky za 3000 euro měsíčně.

Vzpomínám si na slečnu personalistku, při odpovědi na pozici výzkumného pracovníka do Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. Slečna personalistka cca 20 - 24 let mne měla přezkoušet z fyziky. To byl teda pohovor.

Když dlouhodobě sledujete různé job portály, zjistíte, že existují věční hledači ideálního zaměstnance. Typicky firma Siemens v pražských Stodůlkách nebo BTL v pražských Vokovicích. Již několik let hledají stále stejného zaměstnance, mladého, čerstvého absolventa střední školy, raději jen čerstvě vyučeného s maturitou (lhostejno v čem je vyučený), ale se znalostmi VŠ vzdělaného odborníka v elektronice a IT s praxí min. 15-20 let.

A pak tu jsou firmy, které sídlí na venkově, kde prostě nejsou odborníci, ale firmy se snaží někoho najít. Vedoucí takových firem ve vesnici s 20 tisíci obyvatel nejsou schopni pochopit, že prostě tam u nich nejsou odborně vzdělaní lidé s praxí 10-15 let a znalostmi VŠ. Domnívají se, že analytici, matematici, programátoři stojí ve frontě před dveřmi jejich firmy a oni, zaměstnavatelé budou pořádat výběrové řízení a vybírat si.

Ze slečny personalistky v BTL v pražských Vokovicích si občas dělám legraci a ze srandy jí napíšu odpověď s otázkou, jak pořádá ta výběrová řízení, když za 2 měsíce nedostane jedinou odpověď a nemá z čeho vybírat.

2023-07-21 - poptávka po indických programátorech

Tak zrovna včera na zprávách na německé ARD byl pořad o tom, jak spolkový kancléř Scholz na návštěvě v Indii dohazoval a lákal indické programátory do Německa. Indie každý měsíc vytvoří 1 milion mladých v IT odborně vzdělaných lidí. Tak Indie má dnes jednu a čtvrt miliardy obyvatel, že... a 1 milion je jen jedno promile z miliardy. Co to je milion obyvatel v Indii. Kdysi jsem tam chodil do základky, bylo to na takové malé bezvýznamné a zaostalé vesnici ve státě Bihar. Ta vesnice měla tak okolo jednoho milionu obyvatel.

Jenže Německo má trochu smůlu a konkurenci. Jednak v Německu se mluví německy, zatímco v Indii se mluví anglicky. Každý, i malé indické děcko mluví anglicky. A německá byrokracie stále funguje, navíc v Německu se vzmáhá rasizmus. Zejména ve východní části Německa. O indické programátory stojí jak USA, tak Kanada, Austrálie a Velká Británie. Tam všude se mluví anglicky a do Británie mají Indové jakožto obyvatelé bývalé kolonie usnadněný přístup. Také rasizmus v kosmopolitní Británii téměř neexistuje. Udělejte si výlet do Londýna, budete valit bulvy a večer navštivte známou čtvrť Soho.

Tak mne včera večer napadlo, proč ten kancléř Scholz neloví ty skvělé úžasné české programátory v českých vodách? V čem bude ten problém? Napsal jsem článek, nikoliv o vodnících v Čechách, ale o programování v Čechách. Článek si můžete přečíst zde.